Jan Bet Procházka

YESeníky už za 10 týdnů

Čas se nám krátí a do startu Mistrovství Evropy zbývá pouhých deset týdnů. Tedy nadchází nejdůležitější tréninkový čas, kdy se musím snažit přetavit tréninkové snažení ze zimy do kvalitní závodní formy. Rozhodl jsem se v následujících deseti týdnech napsat deset příspěvků, které se budou zabývat směřováním k ME.

Jaká byla zima?
Zima byla mírná, takže z tréninkového hlediska dobrá. Jsem spokojen jak s natrénovanými objemy (ty jsou trochu nižší v porovnání s minulými roky) tak kvalitou. Na POMu v únoru se mi dařilo bojovat s nejlepšími světovými závodníky, i když tempová rychlost na middlu ještě nebyla dokonalá. Naopak jsem však byl nadšen z výkonů na dvou klasikách. Po příjezdu z Portugalska jsem stihnul dvě víkendovky. Ty byly jako noc a den. Zatímco v okolí Doks se mi podařil téměř dokonalý výkon na middlu, tento víkend v Humpolci jsem middle naopak téměř dokonale pohřbil, ale naopak mám radost z výkonů ve sprintu a štafetových úsecích. Mezi víkendovkama jsem si týden promarodil v posteli a zvládl po třech dnech tréninku zaběhnout Úpickou desítku v sólo závodě za 32:32. Což není extra výkon, ale pěkný standart po nemoci…
upice_10km

10 týden
Je nadcházející týden, ve kterém mě čeká okolo 17h tréninku s účastí na nočáku a štafetách během Jarního poháru. Cílem tohoto týdne jsou jednoznačně víkendové závody, chci se mírně rozzávodit, protože Velikonoce jsou ve znamení oddílového soustředění a pak už je první noninační víkend. Terén Jarního poháru sice není vzhledem k Jeseníkům úplně relevantní, na druhou stranu je velmi rychlý a v noci technicky náročný. S technikou se mírně peru, stále mám ve výkonech moc velké výkyvy. Budu se je tak snažit odstranit v následujících deseti týdnech.

Další příspěvek bude po Jarním poháru, takže: „stay tuned“

Cesta do Jeseníků vol. I

V druhé půlce prosince jsem se konečně pořádně opřel do tréninku. Důvodů, proč jsem to neudělal dřív, bylo několik. Ať už změna fyzického prostředí (stěhování Brno->Dobřichovice), tak „rodinného“ (svatba). V zásadě jsem se však snažil pošetřit fyzické síly, abych byl připraven podávat nejlepší výkony na konci května a ne již v dubnu.

To, že všechno jde správným směrem jsem si potvrdil minulý pátek na vyšetření u dr. Pozdíška v Mohelnici. V mém věku mi stačí 2 měsíce tréninku a jsem zpět:

Výsledky a doporučení po testu na začátku listopadu:
pozdisek_list

Výsledky a doporučení po testu na konci ledna:
pozdisek_leden

Takže, i když jsem se snažil oddálit kulminaci formy, vypadá to, že podle testů už jsem dosáhnul cílového stavu. Toto hodnocení mi však hned zbořil Ňuf, který mi na SHK modelu nadělil minutu. Důvod je jediný, je čas se přesunout do terénu. Tedy fyzicky jsem na tom dobře, ale většinu tréninků jsem odběhal na rovné a tvrdé podložce. V terénu zatím ztrácím, ale mám stále ještě minimálně tři měsíce na tom zapracovat. Naštěstí, jak píše Pozdíšek, mám stále prostor zařzovat „brzdící tréninky“, tedy 60-100min v tempu nad aerobním prahem, jen je teď přesunu do terénu. Výkonost v terénu totiž zatím měřit neumíme. To je však důvod proč jsme s Petrem Losmanem zařadili testovací okruh na Brdech a na něj za necelou hodinku vyrážím. Budu tak schopný porovnat rozvoj od prosince.

Moje cesta do Jeseníků je celkem klikatá, začala již stěhováním z Brna a pokračuje přes tréninkový kemp v Portugalsku. Odjíždím příští týden a na POMu se teprve ukáže jak na tom jsem. O fyzickou přípravu se nebojím, ale mapová technika mě zatím zlobí, i když už se zlepšuje. Na posledních nočních trénincích už jsem podával slušné a hlavně plně koncentrované výkony…

Takže keep tuned, já začnu zase aktualizovat blok trochu častěji.

Velká Kunratická 2015

Letos jsem se na Velkou Kunratickou dokázal výborně připravit psychicky. Neběžel jsem od City Cross Runu, žádné závody a odpočíval od závodění. Taky jsem však odpočíval po náročné sezóně, takže jsem zvládnul pouze jeden objemovější tréninkový týden, když jsem byl v Jeseníkách a trénoval směrem k Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016.. Poté již následoval ladící týden, který je popsán níže.

VK 2015 Bet potok
Foto: Vítek „Liška“ Pospíšil

Letošní ročník bylo neskutečné počasí. Nepamatuji se, že bych se v některém z předchozích 11 startech rozcvičoval v trenkách a tričku. Pomýšlel jsem tedy na atak osobního rekordu. Jak už to tak bývá, trať je sice krátká, ale nevyzpytatelná. Nakonec jsem tak byl rád, že jsem obhájil vítězství v průměrném čase. Fyzicky mě to fakt bolelo, Robert Krupička (s kterým jsem startoval v intervalu) za to od začátku vzal a já se jen díval, jak se mi v kopci na legendární Hrádek vzdaluje. Pak přišla moje parketa a opět jsem to pustil dolů z kopce jak o život. Zde jsem Roberta předběhl a navíc se přiblížil na záda Ondrovi Fejfarovi. Toho jsem úplně docvaklnul v posledním kopci a na poslední rovince jsme si dost pomáhali.
VK 2015 Bet finis1
Foto: Vítek „Liška“ Pospíšil

V cíly se stopky zastavily na 11:35, tedy čas mírně za očekáváním, ale páté vítězství v řadě a šesté celkem se počítá. Mimochodem přemožitele jsem nepoznal už 6 let v řadě, protože v letech (2008-2011 jsem byl dlouhodobě ve Finsku a nestartoval) Druhé místo nakonec urval Michal Šmahel a když se dívám na jeho věk, tak trochu v něm vidím nástupce pro další roky. Třetí místo bral Ondra Fejfar.

výsledky

V cíli Velké Kunratické padalo dost dotazů na moji přípravu na závod. Přiznal jsem se, že jsem žádnou speciální přípravu nezařadil, jen jsem 1,5 týdne vyšvihnul běžecké objemu a pak v týdnu před VK shodil dolů objem bez žádného speciálního tréninku:

V týdnu před Velkou Kunratickou můj trénink vypadal následovně:
Po Volno a sauna
Út Dráha pyramidy 5km v rychlosti (2:50-3:10) a natažený stehenní sval. Ten jsem hned večer léčil kryoterapií.
St klus, stehno pořád táhne + Sauna
Čt běžecké vyšetření Mohelnice test nadoraz
Hulk cup 26min nočního OB
So Oraz a rozcvičení v rámci besedy SCM Západočeské oblasti
Ne Velká Kunratická

Co mě na této trati dělá silným, je několikaletý trénink orientačního běhu. Jsem zvyklý běhat se zakyselenýma nohama po prudkých výbězích a na VK pouze prodávám dlouhodobý trénink. Tak uvidíme jak ho prodám za rok…

On the way to EOC2016

I was a bit down whole season, trying hard, but not achieving expected results. That is one of the reasons, why my English blog was down. There was nothing to write about in English…
However, it seems that my feelings are turning and I feel myself light and strong during orienteering again. I had some break from orienteering competitions after WOC. I tried to build up back physical shape and aim for autumn competition block. It started last weekend with Czech long distance champs and following with WC final in Arosa.

Czech long Champs in the EOC 2016 terrain
As I already wrote, we had Czech Champs in Jeseniky Mountains. I guess terrain is pretty relevant to the EOC 2016 long distance. You can expect steep slopes, sometimes bit heavy undergrown, but basically really fast and runnable forest. Our course was about 15,2 km long and winner Baptiste Rollier run it in 94min. I have lost bit over two minutes, but was really happy for my feelings!

For Czech readers
Moje analýza již byla odeslána na svetbehu.cz v sekci Orientační běh

GPS tracking link

And some pictures from it.
m_3k

m_5k

m_6k

m_10k

m_16k

Podzim v Jeseníkách a Svět Běhu

EOC2016, tak se jmenuje můj cíl, ke kterému jsem se v současné době upřel. Po MS jsem strávil v Jeseníkách pár dní a minulý víkend jsem zajel s repre na tréninkový kemp. Navíc o víkendu mě čeká první velký test směrem k ME a to mistrovská klasika v Jeseníkách.
2015-08-22 17.24.08
Pohled na finálový prostor middlu a štafet ME 2016

Během letošního podzimu můj blog tak trochu umřel. Tím se omlouvám jeho pravidelným čtenářům, ale své články jsem směřoval na okolí média. Hlavně na Svět Běhu do sekce orientační běh.

Fandím všem projektům, které se snaží zvýšit podvědomí o orientačním běhu. Honza Petržela už na tento web napsal několik douhodobých článků o OB na jaře a já přidávám své know-how během podzimu. Můžete tak během hodin očekávat zveřejnění článku o MČR na klasice a hlavně následné post-reportáže, která se díky GPS trackingu bude psát sama.

Navíc na podzim budu propagovat OB na festivalu Obzory v sekci běh, tak se přiďte podívat a případně mě podpořit při diskuzi s publikem.

MS Skotsko 10-10-5-?

Mixové štafety 10. místo
Denča – já – Ňuf – Janďa
Vše do desítky na MS se počítá, ale v mixových štafetách jsme mysleli výš. Můj úkol na druhém úseku zněl jasně, dotáhnout se do skupiny, kdybychom po prvním úseku ztráceli. Denisa mi předala na konci skupiny, ale mně se do ní za celý závod bohužel nepodařilo naskočit. Tak trochu jsem se trápil fyzicky a dostal se na dlouhou gumu, ztratil kontakt a musel sám mapovat. Týmové naděje jsem úplně nepohřbil, ale měl jsem jít lépe…

Zhalyho článek na repre


photo:kade.cz

Middle 10. místo
Byl jsem naštelovaný na fyzicky náročný závod, ale už od startu jsem se nedokázal rozběhnout, navíc jsem dělal drobné chybky a nakonec i špatně zvolil dlouhý postup. Startovní interval 1,5 min je opravdu krátký a mně už po 15min běhu docvaknul Švéd. Po zbytek trati už jsem využíval spolupráce s Olle Bostremem, šel o tempo rychleji než já a naprosto čistě. Jemu to nakonec vyneslo bronzovou medaili a mně 10. místo. To po nepovedeném začátku beru všema deseti. Supr výsledek, ale výkon nebyl hodný top 10…
Zhalyho článek na repre

Štafety 5. místo
Bet-Šéďa-Vojcek
Po deváté v řadě běžím štafetu na MS, a po dlouhé době opět první úsek. Už cestou ke stratovnímu lapiónu si dokazuju, že nejsem ze starého železa a na čele závodu se držím až po první velkou „šesti“ farstu. Cestou na šestku se ocitám najednou sám v lese a musím zpomalit a vše kontrolovat dvakrát. Nakonec první nástrahu trati zvládám a postupně stahuji i ztrátu nabranou delší farstou.
MS_rel
Bohužel při druhém průběhu „šesti“ farstou mírně chybuji (10s) díky čemuž ztrácím oční kontakt s vedoucím Švýcarskem. V poslední části závodu se pak naplno ukazuje, proč jsem letos nefinišoval a já ztrácím v běžecké pasáži dalších 30s na Švýcarsko… Přesto jsem z výkonu nadšený, měl jsem to celou dobu pod kontrolou a předal Šéďovi na pěkném sedmém místě. Šéďa to stahuje na 6. místo a Vojcek na posledním úseku také jeden flek získává a finišuje na super 5. místě.

Zhalyho článek na repre

Tak zítra 7. srpna držte pěsti v 14:09 našeho času:
http://www.woc2015.org/info/long-glen-affric

MS ve Skotsku klepe na dveře

Tato sezóna se pro mě zatím nevyvíjí podle představ. Vždy říkám, že ladím na Tiomilu, Jukolu SP a hlavně MS. Na letošní Tiomile ani Jukole jsem nezazářil a výkon v průběhu druhého kola SP byl takřka katastrofální. Stále je však čas sezónu zachránit na nadcházejícím MS, které začíná přesně za týden ve Skotsku.

web MS

Sprintové štafety, sobota 1. srpna
Tato disciplína měla premiéru loni v Itálii a náš tým skončil na pěkném 7. místě. Letos nás (Nykodým/Petřžela, Procházka, Indráková, Kosová) čeká velmi zajímavý prostor závodů, kdy lze předpokládat, že velká část závodu se poběží v místním rybářském městečku a přilehlých dunách. Zatímco „Fisher Town“ je křížem krážem proježděno Googlem, tak v dunách budeme muset spoléhat hlavně na vlastní orientační schopnosti. Níže je rychlý náhled mapy vytvořený pomocí Open orienteering maps
ukazka_web

Sprint, neděle 2. srpna
Po dlouhé době neběžím, takže ho budu sledovat spolu s vámi přes live center:
http://www.woc2015.org/remote-spectating-options

Middle, úterý 4. srpna
Middle a štafety mají sice stejné centrum závodů, ale průměru na kilometr nám odhalí, že middle se poběží ve velmi náročném a kopcovatém terénu. Čeká nás trať 6,4km/250m, kterou by vítěz měl zvládnout za 34min. To je průměr okolo 5min a 20s na kilometr. Lze tedy očekávat fyzicky velmi náročný terén, který z mapy sice vypadá jako rychlý, ale podrost kapradí a hustníky nám připraví technicky a fyzicky velmi náročný závod.
ukazka_web_m

Štafety, středa 5. srpna
Štafety jsou vrcholem šampionátu, ale letos se trochu netradičně poběží jako předposlední závod. Je připraveno stejné shromaždiště jako pro middle, ale parametry tratí ukazují, že to bude rozdílný závod. Trať dlouhou 7km s převýšením 170m by měli vítězové úseků zdolat za 32min. Tedy v průměru 4min a 35s na kilometr což je o 45s na kilometr rychleji než při middlu. Letos poběžím s Vojcekm a Šéďou. Všichni tři máme za sebou zkušenosti a hlavně úspěchy z takto rychlých štafet (ME Portugalsko, MS Švýcarsko), takže budeme doufat, že je zúročíme i letos. Při takto rychlých závodech bude startovní pole velmi vyrovnané a každá chyba se bude trestat, přesto věřím, že ve štafetách jsou šance na medailové umístění nejvyšší. Už dlouho jsme neměli na startu takto silný tým.
ukazka_web_s

Klasika, pátek 7. srpna
Letošní poslední závod a asi opravdový vrchol šampionátu. Trať klasicky z roku 1999 je téměř legendou a letošní závod se poběží ve stejném prostoru. Organizátoři však embargovali i značné množství dosud nezmapovaného prostoru. Lze očekávat velmi komplexní závod, který vyhraje ten nejlépe fyzicky, ale i technicky vybavený závodník.
ukazka_web_l

Co dodat závěrem, držte nám pěsti! My se celý rok připravovali směrem k MS a všichni chceme naši přípravu zúročit.

Jukola a druhé kolo SP

Jukola 2015

Běhat Jukolu za finský Kalevan Rasti je každý rok neskutečný zážitek. Letos jsme v prvním týmu sice díky různým zraněním měli „pouze“ dva Finy. Za vše hovoří slova našeho trenéra Anttiho Harju při závěrečné poradě: „And remember for Hannu and Jere Jukola is like second Xmas!“.

Jukola se běžela v nádherném terénu u Turku. Jelikož jsem neměl čas jet na týmový Jukola camp, vyrazili jsme s Ňufem na Jukolu už ve středu a střihli si ve čtvrtek jeden rychlý a výživný trénink s IFK Lidingo. Moje pocity z tohoto tréninku byly dobré, a tak jsem se těšil na nedělní brzký start.

Závod se nakonec rozhodoval na 3. úseku, kdy Portin za Halden a Baptist za Kristiansand předvedli opravdu excelentní výkony a vytvořili pro své týmy slušný asi pětiminutový náskok. Ten už se nám nepodařilo stáhnout, i když jsme k tomu měli hodně příležitostí, bohužel jak Ňuf na čtvrtém, tak Jere na pátém úseku předvedli „pouze“ průměrný výkon okolo desátých časů na úseku. Jere mi předával trochu přes tři minuty za vedoucím Haldenem. Moje nohy byly po dlouhé době opravdu svěží a já se snažil docvaknout ztrátu. Bohužel jsem na 7 kontrolu ztratil kontakt s mapou a ztratil 1,5min na „zbytečné chybě“.
juko_6leg
Následně jsem se ještě dokázal rozběhnout a dotáhnout TuMe a Bertukse. Bohužel jsem poté dostal asi o 20s delší farstu a následně ještě chyboval na 40s. Tou dobou už moje nohy mírně umdlévaly a já se snažil už hlavně neztratit, spíš než získat. Chyba na 7. kontrolu tak udělala rozdíl mezi super výkonem a průměrem, do kterého jsem spadnul a na předávku jsem dorazil skoro 4min za prvním Haldenem. To bohužel byla pro Thierryho až moc velká ztráta a tak jsme nakonec doběhli na pěkném třetím místě. Tentokrát jsme v cíli museli sportovně uznat, že soupeři byly silnější… Gratulace patří i Dýmovi, který rozšířil klub českých vítězů. Dodnes si pamatuju rok 2013, kdy mi kolegové z týmu přezdívali „Happy Rohaska“. Nemluvě o dlouhodobém výsměchu, kterého se mi dostávalo od prního českého vítěze Šviháka.

výsledky
tracking 6 úseku

juko_kade
kade.cz

Druhé kolo SP Norsko – Švédsko
Zatímco o Jukole se mi psalo dobře, tak druhé kolo SP nedopadlo podle očekávání. Výsledné umístění na 52. a 34. místě hovoří za vše. Zatímco na longu mě srazili do kolen zbytečné chyby, tak na middlu jsem ztrácel hlavně fyzicky. Trochou uspokojení mi mohlo být pouze 6. místo v redukovaném pořadí sprintových štafet a můj supr výkon v tomto závodě. Přesto se jednalo spíš o závod v krosu, než orienťák. Navíc jsem se při tomto závodě kousnul takovým způsobem, že jsem následující den ve sprintu už jen šlapal vodu. Přesto mě zamrzelo, když sprint nakonec zrušili a tím i můj nejhodnotnější výkon druhého kola SP.

MČR sprint a sprintové štafety

Skoro měsíc jsem na blok nenapsal jediný článek, nebylo to tím, že bych nezávodil a netrénoval, ale byl jsem dost zaneprázdněn pořádáním na Sedle. Navíc jsem před pořádáním byl s repre na tréninkovém kempu ve Stromstadu a běžel Tiomilu. Myslím, že během druhé návštěvy terénů WC2015 a WOC2016 jsem terény už celkem dostal do krve. Přesto několik tvrdých tréninků v těchto náročných severských terénech uložilo únavu do mých nohou, a tak jsem byl rád, že jsem si minulý víkend mohl odpočinout od závodění a trochu zregenerovat (bylo to potřeba) směrem k MČR.

MČR sprint
Magnus opět ukázal, že velké závody pořádat umí, i když po loňském MČR na KT už jsme asi všichni museli být připraveni na podceněné karantény (u sprintových štafet to chápu, ale dva záchody na sprintu…). Hlavní však bylo, že tratě byly v pořádku a díky extra plotům opravdu náročné. Díky! Letos v zimě jsem sprinty moc neběhal, a tak jsem si na MČR chtěl otestovat formu před Světovým pohárem v Norsku a Švédsku. Vyšlo to tak napůl, ve sprintu jsem fyzicky a mapově předvedl spíše průměrný výkon, který jsem ovšem pohřbil tím, že jsem vlastní chybou zapomněl orazit jednu kontrolu. Vše začalo postupem 13-14, který se mi nepodařilo dočíst a tak jsem v půlce postupu musel improvizovat a poslední plot oběhnout spodem kolem řeky. V tu chvíli jsem znal skoro celou trať až po 18 kontrolu nazpaměť a běžel zpět po stejném postupu. Bohužel, když jsem po oražení 16 kontroly zabalil mapu „do kapsy“, tak trochu jsem zapomněl cestou orazit 17 kontrolu. Čekání na jediný chybějící titul z MČR se tak prodlužuje…

GPS tracking

MČR sprintových štafet
Flaška a Marti na prvních dvou úsecích dělali, co mohli, ale ztráta na zlato přes minutu po druhém úseku vypadala nedostižně. Velké poděkování tak patří Martině Tichovské, že za námi dorazila a hlavně za předvedený výkon. Její druhý čas na úseku a dotažení naší štafety do kontaktu s čelem závodu byl neskutečně důležitý. Půlminutová ztráta, se kterou jsem startoval byla hratelná, a já mohl skoro půl závodu jít na záda Dýmovi. Naštěstí mi po průběhu diváckým úsekem bliklo hlavou, že tam bude ještě nějaká volba a tak jsem cestou na 15 kontrolu pustil Dýmova záda a snažil se rozluštit dlouhý postup na 17. kontrolu. Nakonec se mi to podařilo a díky rychlé realizaci se dostal na první místo a spravil si tak náladu po nepovedeném sprintu.

GPS tracking
výsledky

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Foto Roman Siegl: Velká gratulace patří i našim dorostencům

Povedený výsledek a výkon ze sprintových štafet je pro mě důležitý, protože letos na MS zatím plánuji běžet sprintové štafety a vynechat sprint. Uvidíme však, zda se v repre najde finishmanka? Ale to jsou jen předběžné spekulace, které budou muset ještě všichni potvrdit na nominačních závodech…

Tiomila
A na závěr jedna odbočka o 14. dní zpět. Tiomila byl opět jeden z vrcholů sezóny, ale tentokrát několikadenní odpočinek po tréninkovém kempu českého týmu nebyl dostačující. Dostal jsem značnou zodpovědnost na 9. úseku a pohřbil jsem na něm naděje Kalevanu na prvních dvou postupech (tracking 9. úseku), když jsem ztratil 2min náskok, který Fabu těžce vybojoval. Když navíc poslední úsek byl skoro nefarstovaný (pouze motýl), ukázalo se, že moje chyby na 9. úseku nás asi stály vítězství, když na nás po strhujícím závěru zbylo „pouze“ 3. místo. Přesto musíme být s týmovým výkonem spokojeni, když jsme se celý závod pohybovali na čele, jen poslední dva úseky (já a Thierry) nezvládli svoji roli ve vítězném týmu…

Norwegian Spring and Halden TC

I spend last week in Halden with Kalevan Rasti. For outsiders it might seem strange that two biggest rivals of last year’s train together, but we were really warmly welcome in Halden. As there are many pretty strong friendships between many KR and Halden runners. I have to confirm that Halden is really a paradise for orienteering and they offer nice training possibilities around the city.
We joined two Halden club trainings and especially 10mila night test during last Tuesday was pretty difficult for me. Terrain was quite flat and I did struggle a lot to find secure strategy during the night as you can see from link below:
Loggator Ryggerod

Otherwise we did much training with two main focuses. The first one was on night orienteering as days to Tiomila are cutting down. The second focus was on the exploration of WC2015 and WOC2016 terrains. My first impression was bit unclear and I got really scared about my future results in those slow and heavy running terrains. However, by the time I got used to it…

Norwegian Spring
Two Competitions of Norwegian spring were concluding our training camp. My legs were still quite fresh during Saturday middle, but Sunday long was already too much for my body. As I cached Kiril in the early stage of the race, I manage to keep OK speed until the end with Kiril. It was an amazing long distance 15km and 18 controls with many route-choices…

results middle
results long
3D rerun long distance


photo by Jens Erik Mjølnerød